Only an administrator can add new users.

Co mě naučily dva roky v Praze?

Co mě naučily dva roky v Praze?

Hořká pravda Z deníčku Adélky 0 comments by

Naivní, mladá, nezkušená, skromná holka plná ideálů si před více než dvěma lety přišla do Prahy. Tou holkou jsem byla já, kdyby to podle popisu někdo nepoznal. Brala jsem to jako přechodnou destinaci, ale když jsem si už zařídila roční Lítačku (na které mám profilovku z Facebooku a nikomu to nepřišlo divné) a roční předplatné do knihovny (za 80 kaček, to nebylo ani u nás na dědině v roce 2002), tak tady asi ještě nějakou dobu zkejsnu (to se říká tady v Prahe, zkejsnu zní tak světově). A co jsem se zatím stihla naučit?

1.Silnější pes mr*á

Sprostá holka. Ale s něžnějšími výrazy by tohle rčení, které jsem si osvojila a považuju za svůj výtvor, nevyznělo. V Praze prostě musíte mít ostré lokty. Začíná to při nastupování i vystupování z MHD, pokračuje přes eskalátory, a končí při stoupání po kariérním žebříčku. Neříkám, že to je jinde jinak, jen tam se na vás u toho jakože mile usmějou ve stylu „vím, že víš, že tě teď ojebávám, ale aspoň  se u toho usměju a budeme oba dělat, že se nic neděje“. V Praze ne, tady se všichni pořád tváří jak byste jim snědli křečka.

2.Dostatečně kvalitní podnik se pozná podle množství kol bez přehazovaček před ním zaparkovaných

Kola bez přehazovaček jsou poznávacím znamením hipsterů. A v hipsterských podnicích se většinou vaří dobrá káva. Leč nevýhodou je, že na výběr je většinou tak 300 možností přípravy, druhů, a když nejste nějaký coffee nazi, tak skončíte jako já s tupým výrazem a větou: eeeuuumechhh,tak cappuccino s sebou. Ale abych se vrátila k myšlence tohohle bodu, u dobrého podniku prostě musí být dost kol bez přehazovačky, aby se prokázala jeho kvalita. Jakmile tam stojí bavorák, zdrhej, kámo.

3.Když si zvykneš na určitou rychlost na eskalátorech a pak zaexperimentuješ na jiných, jsi v pasti

Pravidelně jezdím po eskalátorech na Želivského. Dokonce už na ně umím nastoupit tak, aniž by se 10 lidí za mnou muselo prudce zastavit a znechuceně si pomlaskávat. Chtěla jsem však vystoupit ze své komfortní zóny  a vyzkoušet jezdící schody jiných stanic. A zase jsem vypadala, jak bych lezla na kozu. Byly tak rychlé jak Simir Gerchan v dobách největší slávy a to se nedá :(.

4.Je úplně jedno, jak moc jsi vytočený, vždycky potkáš někoho, kdo je víc

Praha je shromaždiště nejvíc vzteklých lidí. Myslím, že se to povinně fasuje po cestě z Brna nebo z Blavy. A upřímně je úplně jedno, jak moc jsi ten den vytočený, vždycky potkáš někoho, kdo se chová, jak bys mu nejen snědl křečka, ale i strčil černocha do letáku z Lídlu.

 

5.Nákupních center nikdy není dost

Beztak i u zastávek v Ďáblících jsou obchodní centra. Možná i Horních Počernicích. Ale nevím, no, nikdy jsem na takové dobrodrůžo do divočiny nevyrazila.

6.Každý je tu vegan nebo crossfiťák

Na žebříčku trendovosti se obě položky drží velmi vysoko. Nicméně největší dobrodrůžo je potkat někoho, kdo je dva v jednom. Pokud nejsi ani jedno, zapomeň na lajky a followery, jsi prach a v prach se obrátíš. (Znám samozřejmě i vegany, i crossfiťáky, co jsou těžce v klidu :*)

7.Jednou z nejpopulárnějších destinací je nábřeží u řeky, která fakt čpí

Ano, taky jsem několikrát byla na Náplavce. Ale že bych si v tom úplně hověla, se říct nedá. Mám totiž slabost pro Gelato, které je v podstatě hned u Náplavky, a pak mám taky někdy chuť na dobroty z farmářských trhů. Teda pokud jsem zrovna prodala ledvinu na náhradní orgány. Ale prozevlit tam polovinu léta jako většina pražských korporátních zaměstnanců a studentů, to fakt ne.

8.Pražská přirážka

Praha je zlatá loď. Snídaně – 300. Kadeřnice – 1000. Nájem za 2+1 – 16000. Měsíční permice – 1300. Kilo meruněk – 80. No, každé rozfankování něco stojí. Takže příchozím náplavám radím vybrat stavebko, nebo si najít vedlejší úvazek u OVB, případně u Herbashitu.

9. Téměř každý, koho v Praze potkáš, není Pražák. Svůj pražský sen tu žijou hlavně náplavy.

10. Ne, ten černoch z Václaváku dávající vám vstup zdarma na party včetně limuzíny to s vámi nemyslí dobře. 


P.S. A jak to máte vy? Co vás naučil život v Praze a je něco, co vás po letech stále překvapuje?

P.S.2. Ale jako někdy se mi tu docela líbí, fakt.

About author

Related articles

0 Comments

No Comments Yet!

You can be first to comment this post!