Only an administrator can add new users.

Co mě naučil poslední půlrok

Co mě naučil poslední půlrok

Z deníčku Blaničky 6 komentářů by

Dneska bobani, dneska nebude studijní sobota.

Páč já musím studovat na test z laborek, na test z organické chemie a tento týden byste se ode mě dozvěděli maximálně jak vypadá elektrofilní adice nebo co je Markovnikovo pravidlo.

A tak nějak tuším, že je to spoustu z vás uplně u prdele.

Záda

Nejvíc mě toho za ten půlrok naučilo moje zranění. Respektive pseudozranění.
Do té doby jsem tahala rekordy, všechno mi relativně šlo a nijak moc jsem se o anatomii nezajímala. Stačilo znát co jsou to delty, gluteus, hamstringy, kvadráky, bic tric čus a jedem. Na zadek dřepy a mrtvoly, těžký váhy a přes to nejede vlak.
No, jenomže když se vám potom něco stane a bolí vás i sedět, tahání nějakých bomb a pecek uplně nepřichází v úvahu. Což pro powerliftera/začínajícího vzpěrače byla jak rána přímo do srdce, ego utrpělo neskutečně a já jsem zhruba dva měsíce vůbec nevěděla, co mám dělat.
Protože celý můj zásobník cviků, skládající se z dřepů čelních/zadních, mrtvol, výtahů, nadhozů a trhů, byl najednou ta tam a k nějakým kulťáckým cvikům jsem se zprvu prostě nechtěla snížit (lol).

Naštěstí moje paličatost nevydržela moc dlouho, nějaké bezvýznamné plácání prostě nebylo pro mě a tak jsem začala hledat alternativy. Moc alternativ.
Za prvé proto, aby se zadek uplně nesrovnal se zemí (bohužel utrpěl tak jako tak a #MISEdínka je teď nezbytně nutná) a za druhé s trochou zájmu o anatomii jsem vlastně i v závěru přišla na to, co že mi to sakra je a co musím dělat pro to, abych to srovnala (alias válet se na druhé straně, trololololol)
A taky, když teda na spoustu cviků byl spodek odstavenej, jsem na vršek přestala dělat jenom bench, trošku si mákla (dneska 7 shybů podhmatem!) a tohle léto poprvý můžu říct, že jsem hezky symetrická a nemám nohy epes rádes a vršek tak jako.. meh.

Navíc! Mi všechny ty informace strašně pomohly k tomu, abych měla daleko větší zásobník cviků pro klienty. Chápu, že ne každý chce být powerlifter trhající rekordy a že je spoustu lidí, co mají nějaké disbalance, jejich flexibilita je k pláči a vůbec, než se dostanou k prvnímu hezkému dřepu, čeká nás pár měsíců těžké práce.

//platform.instagram.com/en_US/embeds.js

Dieta

Už jsem to psala ve všech třech dílech ale prostě.. Pokud nepočítám poslední týden (a je mi jasné že i následující dva týdny), kdy už se dostávám ke své kritické 51 a jsem permanentně jak přejetá parním válcem, místo krve ve mně koluje kofein a spánek jde do kopru, půl roku diety jsem zvládla díky:
a) dobrému důvodu (čistě jen sama pro sebe, ne kvůli jednorázové události)

b) nedrastickému přístupu – neubrala jsem si na začátku milion kalorií, nedala jsem si hodiny kardia navíc (žádný kardio doteď) ani nevynechala milion potravin

c) bez posedlosti – alias nelpěla jsem na tom, abych měla nějaký týdenní úbytek ať už váhový nebo centimetrový

a tentokrát i přesně vím, co nastane potom. I když na sobě miluju svaly a to, že mi čouhají kvadráky nebo že mám vyrýsovaná záda, na druhou stranu mi vyhovuje i to, že pořád vypadám ve skutečnosti relativně drobně. A to bych si chtěla udržet, takže pomalá reverzní dietka, abych se na konci září vešla na pohodičku do mojí váhovky.

Time management

Říkala jsem si, že doller.cz bude další zbytečně pořízenej diář, co za chvíli skončí na dně šuplíku a neštěkne po něm ani pes.
Překvapila jsem sama sebe a tenhle rok se musím dost pochválit za to, jak mám všechno zorganizovaný a většina věcí je hotová dřív jak na poslední chvíli. Přestala jsem čučet jako blázen na seriály, který mi stejně k ničemu nejsiu a začala daleko víc číst a díky tomu i daleko víc věcí stíhám a moje úzkostlivé stavy se zredukovaly o dvě třetiny minimálně.

Mám ze sebe daleko lepší pocit a dokonce, když jsem se teď chtěla dívat na nový a skvěle hodnocený Big Little Lies, po 15 minutách jsem seriál znuděná vypnula a šla radši pracovat. Neskutečný.

Škola

Díky tomu, že se ze mě stala taková poctivka poctivá (můžeš to číst jako šprtka) jsem zvládla i takovou bolest, jako je matematicko-fyzikální kombo na VŠCHT. Každý týden pro školu něco dělám (třeba v pátek večer si odsynchronizuju všechny emaily, na které se dostane až za 24h, v sobo ráno zalezu do NTK a vylezu až po setmění), abych před nějakou zkouškou nebo testem toho neměla hromady a potom nenadávala, že se to nejsem schopna naučit. Protože fakt nejsem žádná bedna a jestli mám na něco smůlu, tak je to můj žalostnej pamatovák. Na všechno potřebuju tak pětkrát víc času jak ostatní a pokud něčemu perfektně nerozumim, na ústní části vypnu a nic učitelům neřeknu. Nicméně i takový hrůzy jako tyhle dvě a včetně laborek z tohohle semestru a nebo uspávacích přednášek z organický chemie beru daleko jinak, než jsem brala učivo minulý rok. Nějakym způsobem (možná lehký sebemasochismus nebo tak něco) si v tom pokaždé najdu něco, co mě aspoň trochu baví. A to je asi jedinej způsob, jak tu školu přežít. Protože chemie je láska <3

 

Práce

Výživě a trénování se věnuju od 18 a není to pro vás nejspíš žádná novinka. Nicméně tenhle rok jsem si uvědomila, jak hrozně na lehkou váhu jsem celou mojí práci brala (tím nemyslím vůči klientům, spíš vůči potenciálu) a že na rozdíl od jiných jsem schopna poskytnout trošku víc, než jen napsat, že k snídani si máte dát protein s vločkama, k obědu rýži s kuřetem a jet ctrl+c ctrl+v dokola a dokola.
Proto jsem i rozjela projekty jako studijní sobota nebo pětiminutový pátek protože chci, aby ostatní věděli i souvislosti. Proč co a jak je. Abych získala určitou důvěru, abych dokázala to svoje studium propojit s prací tak, jak jsem plánovala a abych nebyla označována jako za další zmalovanou fitnessku co si díky fotkám prdelí a koz s podtextem prodeje stravovacích plánů (které jsou všechny naprosto stejné) vydělala na nájem a jeden pár silikonů.

A zítra vypustím jeden projekt, který připravuji už pár měsíců.. Máte se na co těšit! 🙂

 

About author

Related articles

6 komentářů

  1. Ježíš, Blani, ani nevíš, jak mě „potěšil“ (ne, že bych ti to přála!) předposlední odstavec…v tolika věcech jsem se našla! 😀 Resp. tohle mě naučila technická VŠ:
    To, že jsem si na gymplu pamatovala všechno, nebylo mými super-schopnostmi, ale spíš asi tím gymplem.
    Pokud si na úkol vyhradím 3 dny, budu jich nakonec potřebovat 5 (dá se aplikovat na jakýkoliv odhadovaný čas, přepočet je obvykle 1:1,5).
    Pokud umím doma před zkouškou 80% látky (100% se nedá stihnout, nikdy!), pak u písemné zkoušky umím 50%. Na ústní 15%. Pokud je zkoušející nepříjemný, 0%.
    Když něco před zkouškou neumím pomalu zpaměti, u zkoušky to logicky neodvodím. Případné pokusy o to dopadají dost tragicky :D.
    Ale stejně mě to baví. 😀
    Přeju hodně štěstí v dalším studiu (i ve všem ostatním) ;).

  2. Láska je chemie – chemie je všcht :D. Laborky z anorganiky I ale určitě láska nejsou :D. Snad jsi měla štěstí na asistenty, to je půlka úspěchu. Jinak soucítím s tou organikou a přeju hodně štěstí třeba zrovna v zápočtu z OCH ;)…

  3. Jsem ráda, že už jsi se zády v pořádku. Já bych byla stejně ztracená, jako ty. Tak snad se brzo uvidíme na nějakých závodech! 🙂

Leave a Comment