Only an administrator can add new users.

Mezizkouškové plky zoufalé Blány

Mezizkouškové plky zoufalé Blány

Hořká pravda Z deníčku Blaničky 13 komentářů by

Já se teda jako omlouvám, páč Adéle se div nekouří od klávesnice a ode mě kde nic, tu nic.

Jenže poslední skoro tři týdny můj program vypadal následovně:
Ráno vstát, udělat selfíčko, jet do NTK – tam usilovně lovit samečky počítat matiku do setmění, odjet na trénink, dojet domů, nažrat se, vyřídit práci a umřít. Pondělí, středa, pátek nebo neděle, každý den vypadal naprosto identicky jako ten předešlý.

Teda pokud pominu fakt, že se sem tam místo tréninku vyvažovaly vědomosti trochou litrů cideru. Ale víš jak, musíš se socializovat přece.

Nevim jak je to na vaší vysoké škole, ale já si prostě přijdu po celý semestr jak v Superstar. Ne teda, že bych byla hvězda hodna záři reflektorů ale Blanko, co děláš skromnou, víš že tam sedneš jak prdel na hrnec , ale ten řetězec navazujících testů bych přirovnala k vyřazovacím kolům právě téhle pěvecké soutěže: Radujete se, že jste postoupili z testu A do testu B, abyste mohli napsat zkouškový test C a závěr, takový finálový večer v přímém přenosu, vrcholí ústní zkouškou, kam jdete v páru, projde většinou jen jeden, dolezete na ni ztrhaní jak psi a modlíte se, abyste si nevytáhli tu jednu otázku ze 360, kterou jste se nebyli schopni naučit. A stejně si ji vytáhneš.
A borec vedle dostane za A a pohlazení po vlasech.

Každopádně, jelikož je matika můj současný bae a ležím s ním po celý den v posteli
mám ho už značně plný kýbl a chtěla bych jen tak narychlo vykřiknout do světa pár plků, co mě za poslední týden nasraly a nezapomněla jsem je. (páč nasraná jsem skoro furt !ZVLÁŠŤ KDYŽ TETA VILMA!, jen většinu naštěstí rychle zapomenu)

Jeden epesní bodíček na začátku nového roku, kdy všichni drží předsevzetí jak zběsilý a najednou mají víc vědomostí než kdejaký PhD za roky studií.
1. Začli a cítí se jako mistr světa amuleta.
Myslim, že to měl ze začátku skoro každý. Změní jídelníček, jeho strava se alespoň z části připodobní žrádlu pro králíky od vedle, něco zhubne a hned si myslí, že teď už rozumí všemu, může všechny soudit a nenápadně nebo nápadně jim podstrkovat, co by měli změnit a zlepšit bez toho, aniž by se oni vlastně na něco ptali.
Takovéhle období jsem měla zhruba rok a kdybych se v minulosti potkala, dala bych si pěstí, nebo zalepila držku páskou.
Není nic špatného na tom poradit něco lidem, co si o to vyloženě řeknou, ale rýpat do spolužáka vedle, že má bagetu z automatu a kolik je v tom palmáče, umřelo na to opiček, počet molekul nasycených mastných kyselin a co všechno to udělá z jeho organismem, je vážně na palici.
Nikoho to nezajímá. Vraťte se zpátky ke své mrkvi, mějte radost, že vaše tělo vypadá čím dál tím víc epes rádes, ale jinak radši držte hubu. Nálepku na čele ,,pošahaná výživářka“ by asi nikdo nechtěl.

Jedna epesní sbírka větiček, když Blána je v dietě
2. Ty toho moc nesníš, co? A tohle můžeš? /// To toho sníš tolik?! To bych nemohla. Ale takhle nezhubneš
ne?
Tak si doprdele vyberte, lidi. V jednu chvíli mají obavy, jestli vůbec vím jak chutná jídlo a v tu druhou zase valí oči, že taková porce je nemožná a že za měsíc určitě přeteču přes židli.
Jak jsem říkala, pokud se někdo neptá, nic mu do hlavy netlučte. Ale pak tu jsou tací, kteří se ptají až moc, a to bych pro změnu zase dala přes tlamu jim.
Že bych mohla hrát v Pobřežní hlídce (hoho, já vim, jasně, klid) ještě neznamená, že jsem v klubu brethariánů, jím porce co by se do dlaně vešly a libuju si v kručení břiše.
Pokud se člověk hýbe, pokud by nejedl, zdechnul by nebo by třeba zakousl sourozence a tak. Neříkám zas, že člověk žere pátý přes devátý hory doly (jak kdy, I wish), každopádně třeba kombinace crossfitu nebo vzpírání a minimální příjem je cesta do pekel, do klesajících PR, žádných nových gainz a prostě všemožných věcí co nechceš.

3. A ty jako můžeš pít cider, když jsi ta fitness?

 

 

Moje oblíbený dvě nákupní, jelikož jsem ve středu, za odměnu po semifinálovém kole Superstar běhala po Palladiu jak zběsilá. Mám je ještě v živý paměti, bohužel
4. Džíny.
To je prostě kapitola sama o sobě. Nejdřív si člověk řekne ,,do těhle džín zhubnu“. Povede se. Potom ale chce tady zpevnit sedínku, taky trošku zvýraznit kvadráčky, tohle támhle.. A všechny džíny, včetně těch motivačních můžete vyhodit, nebo v lepším případě roztříhat na kraťasy.
Prostě gainz.
No nevadí, stane se, jdete si pro nový. Jenže to je prostě hunt na tři měsíce. Buď skončíte u kolen, protože prostě neexistuje varianta, žebyste to těma rourama narvaly přes stehna a KDYŽ UŽ se teda dostanete nahoru, nastává boj skoro na život a na smrt mezi booty a kalhotama.
A když si vyberete velikost, ve které se přes zadek necítíte jak v kazajce.. no tak v pase je prostoru, co ani v kabelce není a s takovýma plachťákama zas po městě chodit nebudete.
Takže nakonec zase skončíte u legín a na ty vymazlený džíny z HM můžete jen se slzou v oku koukat

Podprsenky.
Jednak teda musím říct, že sundavat sportovní podprsenku po cvičení je zhruba tak jednoduchý jako poslepu složit Rubikovu kostku

A jednak.. koupě normální podprsenky.
Posraný modelkovský střihy. Teď se teda nosí ty bezkosticové krajkové podprsenky, což beru. SEXYAF, narozdíl od sportovních příjemná změna. Dokud nemám místou prsou visačky, proč ne. ALE.
Bohužel to taky znamená jednu S/M/L velikost, a tudíž: Pokud máte přes záda víc jak 85, automaticky to znamená, že vepředu nosíte dva melouny, látky je tam jak kdybyste si chtěli zakrýt i pupík, odložit peněženku, nebo narvat svačinu do školy.
Takže opět nic, takže si spíš příště asi koupím gumu, obmotám záclonou, přidělám na tkaničky a bude. SEXY.

 

5. PSEUDOMOTIVAČNÍ PROJEVY A CITÁTY
Je Nový rok, hon na klienty, online koučů (včetně mě, neasi, #selfburn) je jak smetí a na instagramu a fejsbuku se line jedna esej za druhou.
A jasně. Pokud má někdo zajímavou story, je super to jednou za čas vypíchnout. Když si člověk projde sračkama, ze kterých je více či méně venku, tím, že to vytroubí na svou sociální síť, vzhledem k tomu že ho pravděpodobně sleduje někdo z podobných okruhů, to třeba někomu pomůže.
Pecka paráda, takhle by to mělo být.
Ale já nevim, jestli jsem na to nějaká přecitlivělá či co, ale číst obden nějakou strašně dramatickou story (často právě u člověka, co by potřeboval nejdřív srovnat do latě sám, než radit lidem), za kterou se dole „náhodou“ objeví jedno jediné řešení a to koupě ebooku, jídelníčku nebo extra dávku těhle motivačních sraček až do postele.. Přitom je to často situace, co by stačila napsat na papírek, zmuchlat a vyhodit z okna stručně do jedné věty. Bez všech těch zabarvení, vzdychů, proseb. Zbytečný. Nesnášim.

A na závěr bych přidala jeden motivační citát, ze kterýho mi krvácej oči úplně stejně, jako z těch pseudopříspěvků. #dodělejtoBlanko #aždomorku

Co nasralo naposled vás? Ať v tom nejsem sama!

About author

Related articles

13 komentářů

  1. K těm legínám bych jenom ráda dodala, že jsem až nedávno ve škole přišla na to, k čemu je squat test. Nebylo to příjemný…. To zase pro změnu nasralo mě 🙂

  2. škola škola, a pak….opět škola! Bohužel to není jen přeš zkouškové, neustále píšeme průběžné testy, jsme zavřeni 5 hodin v labinách, kde nás drtí, zkouší a chodí kontroly, které tě mohou za každou kravinu vyhodit a těch 5 hodin si musíš nahradit, i kdyby tě vyhodili 5 minut před koncem.. Jenže nejhorší je, že to ani není kde těch 5 hodin nahradit!!! Když už se konečně dostaneš po dni domů, tak jako kretén navíc musíš dělat několikahodinové protokoly a učit se na další den, kdy zase něco píšeš, nebo tě zkouší.. takže chodíš spát vycuclá, nasraná a ve stresu, zda tě další den nevyhodí a ty budeš v prdeli, protože si to nemáš kde nahradit.. 1 předmět (který bývá maximálně za 3 kredity) pro úspěšné jeho splnění se skládá ze cvičení/semináře z daného předmětu, kde píšeš každou hodinu test (např. na výpočty), pak tě ještě prověřují ústně (teorie). Průběžné testy včetně ústních musíš zvládat na určité procenta (60%), pak teprve následuje celkový test na konci semestru který když dáš, tak „jupíí“ můžeš teprve jít teprve na zápočtový test z daného celkového předmětu (který se skládal ze semináře/cvičení, laborek a přednášky) a nakonec na ústní. Studuji Učitelství chemie a biologie, což když někomu řekneš, tak si hned myslí jak to není v pohodě, že to je jen učitelství na PAJDÁKU, kde ti dají všechno ZADARMO, ale opak je pravdou!!! Studuji na PŘÍRODOVĚDECKÉ fakultě na UPOL, kde máme ty samé předměty S ODBORNÍKY, co studují třeba čistě jen organickou chemii. Není to vůbec fér a navíc je to totálně zbytečné!! Jsi jen v každodenním stresu, takže ještě myslet na to, co ještě jíst nebo nejíst je už nad mé síly, hodně jsem za tu dobu přibrala, neříkám že by se 3x za týden nenašla alespoň hodina času, ale to jsem s přítelem a někdy s přáteli… V 3. ročníku nás prozatím je jen 1/10 všech, co do tohoto oboru ve stejném roce nastoupilo. Přijde mi až smutně vtipné, když mi někdo řekne že jich bylo na začátku 270 a teď 200 😀 a že mají 4 těžké zkoušky, na které se musí učit i 4 dny!! no jaká hrůůza 😀 nejhorší je, že to mám tak u všech přátel, kteří studuji v Ostravě. Taktéž můj přítel nedělá nic… Je to děsně nemotivující!… Připadám si jako ve zlém snu!!

    • Jezis anoo, jak kdybys mluvila o vscht. Me ted cekaji presne takove laborky, 5x10h, a jestli me z jednich vyrazi nebo nenapisu test, letim i ze skoly :/

  3. mě nasrala histola! #zhrzenýmedik..a hned po histole mé hloupé a naivní já, které se rozhodlo jít zrovna na medicínu..a nedávat to tam..a trpět :’D :’/

  4. Mě neuvěřitelně sere, jak některé bikinky zveřejňují na net své „jídelníčky“ (konkrétně když třeba buď hladoví nebo se pak po přípravě přežírají tak, že z toho zvrací) a z takovýchto příspěvků a lidí si pak berou inspiraci holky, které se cvičením a řešením stravy teprve začínají. A ještě líp, když pak tvoří jídelníčky za peníze… a není to jen o stravě, ale o spoustě kravin, které propagují. A teď se jdu uklidnit taky ciderem 😀

  5. Boží článek! A s těmi džínami naprosto souhlasím 🙁 Podobný problém mám i s košilemi s dlouhým rukávem, prostě je přes své „namakané“ bicepsy nenarvu 😀

Leave a Comment