Only an administrator can add new users.

A jaký byly tvoje Vánoce, Blanko? #Vánočnímadness2016

A jaký byly tvoje Vánoce, Blanko? #Vánočnímadness2016

Strava Z deníčku Blaničky 5 komentářů by

Vánoce. Adél již svoji část napsala.
A mělo to šmrnc, spád a ještě jsme se u toho pobavili.

Ale jak na tom vlastně byla Blanka?

Můžete jen hádat.

Zprvu musím říct, nám stromeček nespadl.
Protože ať už to Jurkovic brali jakkoliv s humorem, kdyby se tohle stalo u nás doma, lítaly by sprostá slova, tekly slzy a pokud byste jen trochu přidali do ohně nevinným, ale lehce sakrastickým vtípkem, lítaly by i talíře. nekecám, based on real story

Naštěstí náš stromek stál pevněji než skála (ani jedna ozdoba se nerozbila, a to pozor!) a ódy na krásu jeho výzdoby jsme pěli jako každoročně již 18. prosince, kdy se sjel celý klan Hujerovic do Kozmic, aby zvýšil aktuální počet obývajících osob zhruba o 185%

A nastalo intenzivní odpoledne plné reagování na několik rozhovorů současně, opakování jedné a té samé story několika párům prarodičů, co je ve škole nového, popichování s bratry i těžký výběr mezi šesti různými varianty oběda, který člověk mohl utvořit.
Nakonec si ale stejně dáte všechno, takže není třeba mozkové buňky nijak namáhat.

..Ale já bych se dneska chtěla bavit o tom pravém Štědrém dnu, čili této sobotě, 24.12.
Už dávno pominuly doby, kdy jsem z dárků byla nadržená víc jak stepní koza v říji, a jelikož je jídlo mé bffíčko, nemohla jsem sobotu dospat z vidiny štědrovečerní večeře a narvaného talíře jak pro měsíční příděl dvou somálských vesniček.
Kecám. Zaspala jsem.
Ve čtvrtek jsem totiž měla velkou pártypárty se střední, zalehla v půl čtvrté ráno a v pátek byla nepříjemná jak pes, protože top strop koc měla top strop koc a tuhle kombinaci prostě nechceš.

Každopádně, ještě bych asi měla zmínit že ano, jsem pořád v dietě.
Už přes tři měsíce počítám kalorie jak zběsilá, jím kuře na vodě, v salátu si sem tam dopřeju rajče, ráno na stepperu každý den 45 minut s Hankou Kynychovou.. Takže jsem mamce dopředu poslala recept na dušeného kapra bez kůže, bramborový salát s odtučněným jogurtem a bez brambor a jako polévku jsem si řekla jen vodu z vaření kuřete s mrkví.

No.. a taky jsem možná prolhaná kráva a kromě první části věty o třech měsících a počítání kalorií je všechno jedna velká lež.
Moje myšlenky při vzpomínce na maminčin báječný majonézový bramborový salát (s bramborami, překvapivě) a táty smaženého kapra, který vlastně stejně každý rok smažím já (protože tati, miluju tě, ale spálíš i čaj a víme to moc dobře oba dva) se schylovaly jen k jedné větě:

Všechno. Úplně. Všechno.

Za prvý bych taky mohla říct něco jako „based on science“ , refeed day, glykogen, snížení kortisolu, tělo to prostě potřebuje, nakopnutí metabolismu..
Za druhý bych mohla říct, že jsou to prostě Vánoce a vy nechcete každému vysvětlovat, jak si chcete držet štíhlou linii, a jak by se kvůli tomu všichni určitě tvářili jak kyselý prdky…
A nebo za třetí si prostě položím ruku na srdce a řeknu, že i když počítání maker mě fakt baví a všechno, O Štědrém dnu mám chuť zabanovat myfitnesspal, vyhodit kuchyňskou váhu z okna, lehnout si do gauče, urvat půlku vánočky, kostku másla a u pohádek se cpát, dokud mi to nepoleze ušima.

…A kdyby náhodou chtěl někdo kus MOJÍ vánočky…

A přesně tak to taky i vypadalo.
Ve 12 jsem zasedla, v půl páté jsem si mezi 15ti druhům cukrovím, vánočkou a vánočním kalendářem, který jsem dostala jako náhradu za scházející prvoprosincový (awww) dala pauzu na odfunění, zapití a vyběhnutí schodů na zabalení vánočních dárků (oukej. Vytiskla jsem papíry, obtočila stužkou s vločkami a TRADÁ máme dárek) a přesedla ke stolu, kde se od pěti odehrála další žranice v podobě tradiční večeře.
Polévka, dvě ryby, dva bramborové saláty a opět cukroví, protože slaným přece jídlo neskončíš.

Rozbalování dárků se v rámci pohodlí všech přesunulo na koberec, kde jsme za lehu všichni tři rozbalovali navzájem voňavky, deodoranty, kartáčky na zuby (z čehož asi vyplývá, že si všichni nadměrně smrdíme a nenápadně se navzájem popostrkujeme, ať do nového roku učiníme nějaká opatření), poukazy do nejrůznějších restaurací (protože jídlo je láska, jistota a tak) a já ještě k tomu generační prsten, který začala nosit již moje praprapra z před první republiky.
Nádhera.

Jedno vágusovo koleno a ultravintage prsten.

A pak nastalo společné náročné oddychování u Popelky a Pelíšků, abyste v noci mohli na dobrou noc slupnout ještě pár kousků cukroví, protože na vás smutně koukají z poza kuchyně o 10 metrů dál.
Procítili až k vám prostě.

Vánočka/Chlebíčky/Kalendář/Vánoční večeře/Prcat, alias článek v obrázcích.

..A takovým to nezřízeným způsobem pokračovala i neděle, akorát se z bramborového salátu a kapra stalo hovězí na česneku se špenátem a babiččiným výborným bramborovým knedlíkem. A mluvím o nefalšovaných typických vídeňských bramborových knedlících.
(To neodmítneš, i kdybys měl prasknout.)
Takhle prožívají Vánoce Pilátovic <3

..A jak říká tetování, nelituji.
Forma se za pár dní nezničí!

A co vy? Byly Vánoce taky takový žrací madness, nebo jste jeli umírněně?
Kapra rádi neradi?
Pusu!
B.

PS. Doufám že vy, kteří jste to měli stejně se cítíte hned líp, když v tom nejste sami. #STAYNENAŽRANECIOVÁNOCÍCH

About author

5 komentářů

Leave a Comment

Napsat komentář